soutěž Špilberk

návrh zastřešení velkého nádvoří hradu 



H O D N O C E N Í

Hodnotitelé

Předseda poroty: prof. Ing. arch. Michal Sedláček emeritní ředitel KAM Brno 

Členové poroty: prof. Ing. Josef Chybík, CSc.  FA VUT Brno
prof. Ing. Miroslav Bajer, CSc. FAST VUT Brno
Ing. arch. Pavol Pauliny, Ph.D. FAD STU Bratislava
Ing. arch. Lukáš Ležatka, Ph.D. FAST VUT Brno
Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D. FAST VUT Brno
Mgr. Zbyněk Šolc Muzeum města Brna

Sekretář soutěže: Ing. arch. Adam Guzdek, Ph.D. FAST VUT Brno

Místo konání: Fakulta stavební VUT, Ústav architektury, místnost E2 511


Průběh hodnocení

Zasedání poroty bylo zahájeno ve středu 24. dubna 2024 v 10:05 hodin. Členové poroty byli přivítáni vedoucím Ústavu architektury doc. Ing. arch. Jurajem Dulenčínem, Ph.D. a sekretářem soutěže. Po připomenutí všem přítomným členům poroty znění aktuálních soutěžních podmínek bylo přistoupeno k samotnému hodnocení. Do studentské soutěže bylo přihlášeno pět prací a porotě byly představeny formou prezentačního posteru B1 (700×1000 mm) a formou textové průvodní zprávy. Všechny předložené studentské návrhy byly sekretářem soutěže anonymizovány a byly označeny čísly 1–5. Po celou dobu hodnocení zná totožnost soutěžících pouze sekretář soutěže.

V prvním kole hodnocení si členové poroty nejprve individuálně prostudovali jednotlivé návrhy a do osobní hodnotící karty zaznamenali vlastní bodové hodnocení a svou představu o pořadí soutěžních návrhů. Následně došlo k porovnání hodnocení jednotlivých členů poroty a debatě výsledného pořadí. Odborná porota debatovala především nad návrhy rozdílných konstrukcí a možnostech jejich realizovatelnosti.

Každý člen poroty určil své pořadí, kterým bylo přiděleno bodové hodnocení. Součtem jednotlivých bodů vzniklo pořadí, na kterém se porotci hlasováním jednomyslně shodli.

V Ý S T A V A   A   V Y H L Á Š E N Í   V Ý S L E D K Ů

Muzeum města Brna ve spolupráci s Ústavem architektury Fakulty stavební VUT zve na výstavu soutěžních prací studentské soutěže o návrh zastřešení velkého nádvoří hradu Špilberk od 7. května 2024 do 31. května 2024 v podvěží hradu Špilberk (přístup z malého nádvoří)

V Ý S L E D K Y   S O U T Ě Ž E

Návrh 02
Bc. Valerie Wernerová
Fakulta stavební VUT v Brně

Pro zastřešení nádvoří byla vybrána v segmentech stahovatelná plachtová konstrukce. Vzhledem k historii a charakteru prostoru nádvoří bylo rozhodnuto jako nevhodné nádvoří uzavřít stálou střechou. Přes zimu se zde odehrává minimum akcí. Prostor by bylo velmi neekonomické a neekologické vytápět a v létě by bylo nutné větrat. Řešily by se požární a další požadavky na vnitřní prostory. Plachtová konstrukce je v porovnání s jinými možnostmi velmi lehká. Díky možnosti plachtovinu stáhnout a roztáhnout a nenarušení nádvoří sloupy, bude v co nejvyšší míře zachován původní dojem z prostoru. Kvůli rozdílně velkým událostem, které na nádvoří již probíhají je nutné brát v úvahu zastřešení celého nádvoří, velké akce kapacitně přesahují i 1000 diváků, kteří zaberou téměř celou jeho plochu. Jiné události však mají spíše komorní charakter a diváci se soustředí převážně v jeho středu. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto pro několik samostatně ovladatelných segmentů zastřešení, které umožní přizpůsobení konstrukce. Jedná se o předepnutou plachtovou konstrukci složenou z nosné lanové konstrukce z ocelových kroucených lan a na ně napnuté plachty z odolné tkaniny. Lana jsou ve dvou směrech, lineárně napnutá napříč, která podporují lana v podélném směru, která jsou jimi vymnuta do křivky zajišťující odtok vody. Konstrukce bude primárně uchycena pomocí ocelových lan ke krovům budovy obklopující nádvoří a bude-li to nutné ke kvalitnímu vypnutí konstrukce, dodatečně bodově přikotvena a zavětrována. Na samostatná napnutá ocelová lana bude uchyceno osvětlení a ozvučení. Materiálem plachtoviny je tkanina PTFE. Je voděodolná, snadno udržovatelná, odolává velkým rozdílům teplot a UV záření. Má dobrou odolnost proti opakovanému skládání, které nesnižuje její pevnost. Má i poměrně vysokou propustnost světla, až téměř 40 procent. Během deště voda v případě roztažené konstrukce stéká ve spádu k okrajům střech, kde spadá do okapů. V místech částečně roztaženého či staženého zastřešení budou v terénu řešeny odtokové plochy. Při sněžení či velmi silném větru by byla konstrukce stažená.

Porota ocenila otevřenost nádvoří a možnost flexibilního otevření zastřešení po částech. Porota ocenila vyřešení zvukové a světelné techniky. Návrh zastřešení je z hlediska statického reálný a umožňuje odvádění srážkových vod. Návrh umožňuje použití lan z vysokopevnostní oceli, čímž bude konstrukce subtilní. Porota ocenila možnost vnímat výšku nádvoří v celém rozsahu.

2. cena

Návrh 04
Petr Čekal
Matouš Dejmek
Jakub Zeman
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Šlojíř

Hrad Špilberk doplňujeme o lehký závoj chránící před nepříznivými vlivy počasí. Návrh se snaží neodvádět pozornost a respektovat historickou památku. Nenarušuje výhled na nebe ani panorama dominanty. Volíme skládací střechu jako flexibilní řešení pro akce různého charakteru. Zároveň je tak umožněna propustnost světla do atria a interiéru hradního komplexu. Konstrukce je řešena jako zavěšená pomocí 12 ocelových lan kotvených do krovu. Posuvný mechanismus je řešen pomocí vozítek s motory. Jako materiál je zvolená naimpregnovaná průsvitná plachtovina na přírodní bázi. Plochy střechy jsou vyspádovány do stávajících okapních žlabů. Při nepříznivých sněhových podmínkách se střecha zasouvá. Pro kotvení jevištní techniky a osvětlení jsou určeny obvodové stěny.

Porota ocenila otevřenost nádvoří a možnost otevření zastřešení. Technické řešení odvodnění je reálné a využívá stávajících žlabů a svodů, které by musely být při případné realizaci dodimenzovány. Zastřešení je čitelné a architektonicky střízlivé. V návrhu je však větší zásah do střešní krajiny hradu a sklad zastřešující textilie působí masivněji.

3. cena

Návrh 03
Daniel Škrla
Fakulta stavební VUT v Brně

Zvolené celkové řešení vychází z důrazu na respektování charakteru hradu a zachování jeho autentičnosti, ale zároveň byl kladen důraz, aby samotný konstrukční návrh nezasahoval do prostoru nádvoří byla by umožněna flexibilita využití prostoru nádvoří pro různé účely. Nosná konstrukce střechy je řešena pomocí ocelových lan, která jsou upevněna do krovů střech okolních křídel. Čtyři lana jsou použita k vytvoření základní trvalé nosné konstrukce a jsou upnuta na ocelový kruh. Na ocelový kruh je upevněn odnímatelný disk, ve kterém je umístěn pohon pro vysouvání a zasouvání textilie a samotná kotevní lana pro upevnění textilie na fasádu i s poskládanou textilií. Pokud bude potřeba střechu vysunout či zasunout, disk otevře posuvné části a vysune textilii, která je ukotvená na lana mezi druhou a třetí řadou oken na nádvoří. Tkanina byla navržena jako polyesterová, která má skvělé vlastnosti pro použití v exteriéru a je velmi pevná a odolná. Samotná implementace táhel pro osvětlení a reproduktory byla navržena jako pohyblivá konstrukce, která může být jednoduše přemístěna dle požadavků. Každá událost, která se koná na nádvoří, tak může využít potenciál volného nepřerušovaného prostoru a umístit podium dle potřeb. Například během Shakespearových letních slavností je možné umístit podium do středu nádvoří nebo podle jiných požadavků na jiné místo. Odvodnění střechy je řešeno tak, že déšť stéká po textilii na okraj, odkud zem. Samotná střecha je navržena tak, že během sněžení je střecha stažena, není tak zatěžována tíhou sněhu. Alternativně odejmout samotnou konstrukci, takže na střeše zůstává upevňovací disk.

Porota ocenila odvážné řešení návrhu zastřešení bez vnitřní podpory. Slabinou návrhu je snížení zastřešení na rozhraní druhého a třetího podlaží, což neumožňuje při zakrytí vnímat celou výšku nádvoří. Srolovaná textilie a mechanismus by mohly být nežádanou dominantou prostoru. Ze zákresu do fotografie není jasný způsob odvodnění střechy při jejím okraji.

odměna

Návrh 01
Adam Indrych
Fakulta stavební VUT v Brně

Prvotní snahou při návrhu zastřešení velkého nádvoří bylo vytvoření rozsáhlé konstrukce, která však díky použitým materiálům bude působit lehkým a jednolitým dojmem. Samotná krytina zastřešení by měla pak jít ruku v ruce s vlastnostmi a vizuálními charakteristikami nosné konstrukce, tedy její čistotou a jednotností. Účelem je, aby konstrukce plnila svou funkci, avšak aby zážitek z prostoru nádvoří nijak výrazně nedeformovala, a spíše povznesla jeho význam a jedinečnost. Špilberk má v historii Brna své nenahraditelné místo. Jeho význam se v průběhu let měnil, a v současné době je jeho rolí především připomínka bývalé slávy. Tuto skutečnost je třeba při návrhu respektovat, a proto bylo cílem vytvořit konstrukci, která podtrhne reprezentativnost a vznešenost místa. V úvahu tak vyvstala ocelová rámová konstrukce na nosných sloupech, vymezující „trojlodní“ krytý prostor pro návštěvníky hradu. Zmíněná rámová konstrukce je spojována do trojúhelníkových tvarů, utvářející dvě menší přístřeší po stranách, které nesou hlavní zastřešení. Tím je velmi jednoduše vytvořen staticky pevný celek, který současně vytváří zajímavou a estetickou geometrii. Pro materiálové řešení samotného zastřešení byla inspirace nalezena v samotném charakteru bývalé pevnosti.  Hrad se nad Brnem jeví jako dominanta, a svou atmosféru nese přes střechy města na kilometry daleko. Zdá se být jako vlajková loď, která pluje nad městem, a hrdě brání své území. Proto se při návrhu vyjevila myšlenka lehké krytiny formou plachet nebo textilie. Pro trvanlivost materiálu, odolnosti vůči povětrnosti, a dosažení komfortu pod krytinou byla v souladu s prvotními myšlenkami zvolena krytina z ETFE folie. Ty jsou uzpůsobeny větším rozpětím, tvarové stálosti, a svými vlastnostmi a povrchovou úpravou se zdají být jako ideálním řešením pro umístění nad vytvořenou nosnou konstrukci z trojúhelníkových rámů. Díky členění a tvarovému klopení konstrukce v úrovní zastřešení je tak dosaženo stínění, provětrání, odvodu deště do postranních okapů, a v nočních hodinách možnosti nasvícení. Na samotné rozvody, ať už při představení, osvětlení, instalaci fólií nebo svod dešťové vody, jsou vhodně uzpůsobeny rámové konstrukce již během návrhu. Rámy pak ústí do sloupů, skrze které je možné sítě vést až ke zdroji, případně k vhodným zařízením na dešťovou vodu. Výsledkem je tak sloupová konstrukce 32 na 38 metrů, s rozpětím 8 metrů po stranách a 16 metrů v centrálním prostoru zastřešení. Celistvá „trojloď“ je sladěna do světlých barev, vycházejících z fasády hradu. Konstrukce je zamýšlena jako stálá, nicméně rámová konstrukce je vhodná i k demontáži a použití během letních sezón. Proces návrhu se tak od abstraktního vnímaní dominanty Brna promítl až ke konkrétnímu řešení a vhodnému zasazení na nádvoří, a to v souladu s cílem prostého doplnění, zkvalitnění, a především podtržení reprezentativnosti hradu.

Porota ocenila v návrhu minimální zásah do okolních křídel hradu, nicméně množství vertikálních konstrukcí omezuje pořádání kulturních akcí.

odměna

Návrh 05
Šimon Kantor
Fakulta architektury VUT v Brně

Zastřešením třetího nádvoří hradu Špilberk vytvářím chráněný prostor pro kulturní akce, pobyt návštěvníků hradu a řeším problém ubíjející nudy nádvoří (buzerplatzu), které neodpovídá kulturnímu využití a nemá valné prostorové kvality. Invazivní dekonstrukcí jsem rozbil objem nádvoří a tím do něj vnesl život a hru propojených menších prostorů, které jsou tvořeny agresivními formami tvarem vycházejícími z pevnostních bastionů. Největší prostor na Špilberku jsem proměnil, aby bojoval s uniformní nudou a rozbitím na menší objemy se přiblížil měřítku příjemnému pro člověka. Prostor jeviště a hlediště jsem orientoval diagonálně, aby poskytl prostor pro delší hlediště, které nabízí lepší pozorovací úhly. Kapacita prostoru hlediště je 1060 míst k sezení. Zvuková a osvětlovací technika bude zavěšena na střešní rovině rovnoběžné s podiem, nebo na sloupcích v hledišti. Diagonální orientace také umožňuje vstup z jedněch dveří přímo na jeviště a z druhé nabízejí vstup boční. Opticky definuje prostor jeviště spouštěcí horizont, který také při představení překrývá vstup ze dveří přímo na jevišti, z boků pak stávající stěna a zastřešení, kterým jsem pro tento účel seběhnul k podlaze. Konstrukčně se můj návrh opírá o krabicovou pevnost jednotlivých částí zastřešení, která je podepřena trojicí subtilních sloupů a střešní rovinou která sbíhá na úroveň země. Po obvodu je zastřešení kotvené do přilehlých stěn. Z materiálového hlediska bude použita lakovaná ocelová kostra zastřešená sklem. Odvodnění je řešeno tvarem zastřešení, které spádem odvádí srážky na obvod, odkud je v nejnižších místech sváděn podél stěn a napojen na stávající systém odvodnění nádvoří, nebo použit pro zavlažování stromů na nádvoří, které jsem ke stávajícímu doplnil, abych vytvořil kvalitní pobytový prostor a zlepšil vnitřní klima. Odvodňované části skloněné od fasády ústí do jednoho bodu u kraje střešní roviny, která sbíhá z zemi, a po jejím kraji jsou svodem vedeny dolů. Konstrukce je navržena na celoroční provoz. Se sněhovými srážkami se bude vypořádávat tak, že spodní řada zasklení v úžlabí bude dolů sklopitelná, a tak umožní sněhu sjet ze střešních rovin do prostoru nádvoří, čímž zabráním přetěžování konstrukce. Větrání v letních měsících bude řešeno elektricky vyklopitelními části zasklení na severních stranách. Vznikne tak komínový efekt, který přes průchod na nádvoří bude zajišťovat výměnu vzduchu.

Porota ocenila odvahu originálního architektonického zastřešení nádvoří. Zároveň ale poukázala na cizorodý prvek v národní kulturní památce. Konstrukce neodpovídá funkčnímu využití plochy pro dané účely, čemuž neodpovídá uspořádání a orientace hlediště a podia, která je proti smyslu klesajícího terénu. Konstrukce neakceptuje kompozici historických fasád hradu.